Římskokatolická farnost Strakonice

DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ

Duchovní doprovázení bývalo v církvi od jejích počátků. Bývalo doménou kněží, řeholníků a řeholnic. Dnes v církvi existují také laická společenství, v nichž se někteří lidé této službě věnují.

Duchovní průvodce pomáhá lidem hledat jejich osobní křesťanskou životní cestu. Scházejí se v určitých intervalech, baví se o tom, co doprovázeného v uplynulém období potkalo a vytyčují se úkoly na dobu do dalšího setkání. Pokud je průvodcem kněz, může být doprovázení spojeno i se svátostí smíření. Duchovní doprovázení nabízené v rámci společenství církve se soustřeďuje především na budování vztahu mezi člověkem a Bohem.

Oproti duchovnímu vedení, které v duchovním životě podtrhuje potřebu autority, duchovní doprovázení zdůrazňuje partnerství existující mezi vůdcem a vedeným i potřebu aktivní účasti spolu s osobní zodpovědností průvodce i svěřence. Duchovní průvodce není nadřízeným svého svěřence, nýbrž jen a pouze zkušenějším souputníkem na cestě či pouti, starším duchovním bratrem poskytujícím duchovní pomoc.

Duchovní doprovázení je také hodně o vzájemném sdílení a výměně individuální duchovní pomoci mezi dvěma osobami, přičemž úloha průvodce a doprovázeného se dokonce může vzájemně zaměňovat.

Doprovázený přenáší své problémy, obavy, strachy, potřeby a naděje nejprve na průvodce, který ho postupně učí přenášet je v modlitbě na Boha.

Podstatou duchovního doprovázení je pomoc při navazování vztahu k Bohu.

V neposlední řadě je zapotřebí také zmínit, že duchovní doprovázení je velkým darem církve i pro samotného průvodce, který se při doprovázení druhých lidí na cestě k Bohu stává prvním svědkem Božího působení v lidské duši.

Některé odpovědi na otázky k tématu duchovní doprovázení můžete najít na webu vira.cz.

Duchovní doprovázení vyučují některé teologické fakulty – např. v Olomouci. Odkaz zde.

Použité zdroje:

Sdílet

Nejnovější příspěvky