Poutní místo u Svaté Anny má bohatou tradici, scházeli se tam lidé z širokého okolí, chodili pěšky. I teď se nás tam sejde vždycky hodně, většinou auty, ze Strakonic jezdí autobus. V roce 2007 jsme začali ze strakonické farnosti chodit pěšky s procesím. Nosíme procesní kříž, putovní sochu Panny Marie Růže Mystické a dvě korouhve – Vítězná Panna Maria, Svatý Václav, z druhých stran Nejsvětější Srdce Ježíšovo a Vítězná Panna Marie. Před odchodem dostaneme kněžské požehnání. K putovní Panně Marii jsou předepsány modlitby, na začátku Anděl Páně a sedm radostí Panny Marie, na konci se modlíme v kostelíku Anděl Páně a sedm bolestí. Též litanie, zpíváme. Za ty roky nás šlo nejméně pět, nejvíce 24.
Letos náš šlo ze Strakonic osm, dvě se připojily v Drahkově. Pod kopcem se vždy spojíme s katovickými, ti vycházejí z Makarova. Chodí s nimi hasiči v uniformě s jejich velkými korouhvemi. Při příchodu nám zazvoní, tentokrát nás přišel přivítat s ministranty celebrující kněz P. Josef Mendel, salesián z Českých Budějovic. Mše svatá se sloužila venku pod přístřeškem, v ambitech jsou lavice, takže si mohou všichni sednout. Připravují to obětavě farníci z Katovic a ze Strakonic.
Na začátku mše svaté začalo hustě pršet, za chvíli přestalo. S P. Josefem sloužil P. Miroslav Šašek a jáhen. P. Josef se v homilii zaměřil na Světový den prarodičů a seniorů. Upozornil na další postavy Starého zákona, zmínil prorokyni Annu a Simeona, jak dokázali trpělivě čekat. Máme svůj život vnímat nejen v přítomnosti, ale i v minulosti a v budoucnosti, to vše k nám patří. Společenství, vzájemně si pomáhat a žít svůj život v Bohu. Pán Bůh jedná v příhodném okamžiku. Máme být otevření.
Pro zpestření letos vymysleli požehnané chleby, které upekl pekař ze Lhoty přímo v místní peci. On má pekárnu v Plzni. Měli placky a 50 chlebů. Po mši svaté řekl pan Čapek, že chleby se už bohužel rozebraly. Výtěžek byl určen na sochu svaté Anny. Na to navázal P. Miroslav, s tím, že chléb se přece láme a že by se ti šťastní měli rozdělit. Což udělali.
Pouť se vydařila, odešli jsme posíleni a povzbuzeni. A dá-li Pán Bůh, tak za se za rok. Věra Čížková