V pátek 25. listopadu 2022 se po téměř dvou a půl letech otevřel veřejnosti kostel sv. Prokopa ve Strakonicích, který procházel generální opravou v rámci dvou programů IROP „Revitalizace kostela sv. Prokopa ve Strakonicích za účelem zvýšení návštěvnosti památky“. Ve 13 hodin tóny dud zahájily program pro hosty reprezentující firmy podílející se na renovaci, členy státních, krajských i obecních orgánů, město Strakonice a okolní obce, zástupce úřadů, správy IROP i sponzorů a dobrodinců. V neposlední řadě se účastnili zástupci Biskupství českobudějovického a Suverénního řádu maltézských rytířů.
Po uvítání se slova ujal českobudějovický biskup ThDr. Vlastimil Kročil, Ph.D. a strakonický starosta Mgr. Břetislav Hrdlička. Strakonický farář Roman Dvořák poděkoval těm, kdo se jakkoli podíleli na úspěchu díla (text uveden níže). PhDr. Roman Lavička, Ph.D. z Národního památkového ústavu přiblížil průběh prací a zajímavá zjištění v průběhu oprav. Zájemcům poskytl komentovanou prohlídku.
Podobně se odehrál program od 15:30, který byl určen pro širokou veřejnost.
V 17:30 předsedal českobudějovický biskup ThDr. Vlastimil Kročil, Ph.D. bohoslužbě na poděkování Bohu za lidi, podílející se na projektu, i za znovuotevření opraveného kostela. Kromě věřících, kteří zaplnili chrám, se zúčastnil i pomocný biskup českobudějovický Mgr. Pavel Posád a další kněží, kteří mají ke zdejší farnosti nějaký vztah. Např. rodák P. František Kaplánek, někdejší administrátor P. Stanislav Brožka či kaplan Václav Salák.
Páteční program završil varhanní koncert v provedení strakonického varhaníka Mgr. Jakuba Komrsky.
V sobotu 26. listopadu po celé odpoledne přicházelo mnoho lidí, aby vyslechli komentovanou prohlídku či se jen tak pokochali nádherou opravených prostor.
Večer od 19-ti hodin se rozezněly kostele chvály ve formě mnoha písní zpívaných účastníky pod vedením strakonické farní kapely NESTRACH.
Fotogalerii naleznete zde.
Fotografie (použité se souhlasem autora) naleznete zde: https://eu.zonerama.com/JiriStrasek/Album/9194759#check-duplicates
Přívítání – P. Roman Dvořák, farář ve Strakonicích:
Děkuji Dudákům ze Strakonic za úvod této slavnostní chvíle.
Milé sestry, vážení bratři,
vlastně by na úvod dnešní mimořádné události stačilo pouze toto oslovení. Vždyť jsme v objektu, který je jistě architektonicky zajímavý, historicky nenahraditelný, umělecky nedocenitelný, účetní hodnotou nevyčíslitelný – ale uznejte sami, kdo by si jej za nevyčíslitelnou hodnotu koupil… A přece. Od samého počátku byl zamýšlen, budován a opečováván právě proto, abychom si všichni uvědomovali, že je jeden Bůh, který je naším Otcem. Že nás Tvůrce a Dárce života nenechává napospas hříchu a nepravosti, ale zachraňuje nás, jak připomíná monumentální freska Zmrtvýchvstání Páně po vaší pravé ruce nahoře. Že máme zodpovědnost za naše jednání – na to poukazuje vyobrazení posledního soudu. Vítězství nad zlem je možné v Boží moci, ukazuje boj sv. Jiří s drakem a vše směřuje do setkání – společenství – s Bohem ve vztahu Nejsvětější Trojice, společně nejen s našimi národními patrony. Ano, kdo se zahleděl na nástěnné malby a pochopil to, co zdaleka nebylo jasné během objevování a prací. Pochopil, že používám obrazy, které po několika staletí opět můžeme obdivovat a z nich číst.
Vítám vás tedy na místě, kde si chceme uvědomovat vděčnost za život a děkovat za důstojnost i hodnotu života každého člověka a všeho stvoření.
Vítám českobudějovického biskupa Dr. Vlastimila Kročila, jsem rád, že je mezi námi starosta Strakonic Mgr. Břetislav Hrdlička, místostarostové Ing. Rudolf Oberfalcer a Jaroslav Horejš, emeritní senátor Ing. Josef Kalbáč, zastupitelé města Strakonice – současní i bývalí. Těší mne i přítomnost zástupců obcí, které patří do strakonické farnosti, reprezentantů Národního památkového úřadu v Českých Budějovicích, Krajského úřadu, stavebního oddělení strakonického městského úřadu i paní ředitelky Územního odboru IROP pro Jihočeský kraj Ing. Naděždy Burešové. Je mi ctí přivítat členy řádu Suverénního řádu maltézských rytířů a Maltézské pomoci, přičemž český velkopřevor nás navštívil již ve středu. Mám radost, že pozvání přijali zástupci Charity Strakonice, Českého červeného kříže, Srdce pro Strakonice, Hospice sv. Markéty, se kterými nás spojuje péče o potřebné. Těší mne též přítomnost bratří a sester z Církve bratrské a Many, apoštolské církve i vojenského kaplana Michala Balka reprezentující Církev československou husitskou. Ve službě lidem stojí i armáda, vždyť Bavora I. zaujal johanitský řád právě ve chvíli, kdy šel v křížové výpravě bránit Jeruzalém (dnes by se řeklo mise), a proto jej pozval na svůj hrad. Jsem rád, že pozvání přijali zástupci strakonických škol různého zaměření a stupně – vždyť po mnoho staletí se právě od tohoto kostela rozvíjela snaha o vzdělání místních obyvatel. Buďte vítáni i všichni, kdo zastupujete různé spolky spojující lidi – jednotu Karla Havlíčka Borovského, selskou jízdu, ale i sportovní, přírodní a uměleckou oblast. Vážím si přítomnosti zástupců sponzorů naší farnosti a dobrodinců i těch, kdo se na opravách kostela sv. Prokopa podíleli – stavebně, restaurátorsky i projekčně. S vděčností zde vidím spolubratry kněze a jáhny. Vítám opravdu všechny, zvlášť ty, kdo se na uskutečnění projektu podíleli množstvím odpracovaných hodin – stavebního technika strakonického vikariátu Josefa Zábranského, vedoucího stavebního oddělení českobudějovického biskupství Ing. Františka Mroska, vedoucího projektu Ing. Tomáše Smolka, referenta památkové péče českobudějovického biskupství Josefa Michalíčka. Mrzí mne, že zde z různých důvodů nemohou být lidé, které to mrzí, ale zvlášť mi tu chybí paní účetní Ing. Marie Charousková, která je v rekonvalescenci.
Už vám přijde představování dlouhé? Chápu – dovedete si přestavit, jak dlouho mi trvalo to sestavit. A u toho jsem si uvědomil, kolik času by trvalo, kdybych měl opravdu osobně jmenovat dobrodince, kteří pravidelně přispívali, řemeslníky, kteří zde strávili mnoho času. Byli bychom tu nesmírně dlouho. A přitom každý z nich je důležitý. Z toho plyne, že nás opravdu tento dům Hospodinův spojuje. A to dokonce do té míry, že ten, kdo činil věci tak, že jsem si toho nevšiml a nejmenoval ho, nebeský Otec jej odmění, jak nás ubezpečuje sám Ježíš (srov. Mt 6, 4).
Milí přátelé, vítejte v domě, kde se nám připomíná naše lidská důstojnost, důstojnost Božích synů a dcer; kde nás Ježíš povzbuzuje, že nás nenazývá služebníky, ale přáteli. Přátelé Boží: Díky, že tu jste, díky, že tu můžeme být, díky všem, díky nimž to tak je!
Vůbec nevíme, jak probíhalo posvěcení zdejšího kostela před téměř osmi sty roky. Téměř jistě sem nepřijel biskup z Prahy. Bohu díky, že dnes tu biskup být může. Nyní tedy prosím o slovo českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila.
Děkuji a prosím, aby k nám promluvil strakonický starosta Břetislav Hrdlička.
Poděkování za průběh opravy:
S každým příchodem na toto místo během posledních téměř dva a půl roku, jsem si uvědomoval, co všechno je třeba ještě zařídit a udělat, překvapovalo mě, co se třeba po týdnu či měsíci podařilo vše udělat. Postupně v rámci uklizení po stavbě a začínání osazování restaurovaného mobiliáře mi přišlo mnohdy to, co muselo napadnout vás, kdo jste v našem kostele poprvé či po dlouhé době. Když se dnes podívám, připadá mi vše „normální“. Čisté, barevné, upravené funkční… Mimochodem: támhle v páté řadě, kdybyste vstali před třemi lety, tak by se s vámi zhouplo prkno a byl by z toho hluk, který se nenechal přehlédnout. K tomuto stavu, který nás může naplňovat hezkými pocity, jsme dospěli díky mnoha lidem, kterým chci nyní poděkovat.
Ještě než jsme se vydali na cestu projektu generální opravy a většího zpřístupnění kostela, opravovali jsme z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Projekt vypracovala firma MURUS a jeho rozšířenou formu jsme použili i pro projekt Revitalizace kostela ke zvýšení návštěvnosti. S firmou Bernas jsme dopracovávali další projektové etapy.
V r. 2015, kdy jsem nastoupil do Strakonic, jsem se dozvěděl, že se se zdejším kostelem sv. Prokopa, který je národní kulturní památkou spolu s celým areálem hradu, bychom se měli ucházet o dotaci na již jmenovaný projekt. Začal kolotoč přípravných prací, zjišťování potřeb a rozpočtů, podmínek a toho, nakolik náš záměr souzní s tím, co je obsahem toho, k čemu chce EU prostředky poskytnout. Jsem nesmírně vděčný Ing. Tomáši Smolkovi, Ing. Františku Mroskovi a Josefu Zábranskému, že se nejen ujali teoretické přípravy, ale vytrvali v mravenčí, dlouhodobé a náročné koordinaci a sledování veškerého dění, aby vše dopadlo k dnešnímu úžasnému výsledku. K této trojici se připojila paní účetní Ing. Charousková, náš pastorační asistent Mgr. Pavel Kortus a ve finálním zápalu a zápasu též Bc. Jana Kurková.
Vděčnost patří odborníkům, díky nimž jsme byli schopni sestavit realistický rozpočet projektu. Nemusím asi moc popisovat radost, když jsme zjistili, že jsme se žádostí u EU v rámci IROP uspěli. Ano, uvědomoval jsem si i starosti a náročnost a společně s farníky v čele s farní radou jsme začali řešit, co to pro nás bude znamenat. Sehnat totiž prostředky na spoluúčast ve výši jednotek miliónů, nemluvě o nebezpečí překročení rozpočtu, kdy sto tisíc, je pro nás nesmírná částka, zatímco v rozpočtech obcí, krajů a mnoha firem jsou to „drobné“. A zde jsme se bavili o miliónech. V souhrnu diecéze o projektech ve stovkách miliónů a podílech o desítkách miliónů. Nemluvě o úrocích z úvěru, které náklady ještě o mnoho navyšují. Nedivím se nejistotě biskupa Vlastimila, kdy i po rozhodnutí o udělení dotace z IROP měl starost, jak farnosti, které uspěly, podíly projektů uhradí a zda Biskupství může garantovat jejich případné dofinancování. Dnes tě, milý bratře biskupe Vlastimile, mohu ubezpečit, že díky darům Města Strakonice, dalších sponzorů a mnoha dárců při veřejné sbírce a kostelních sbírkách, Biskupství českobudějovické nebudeme žádat o nic, čím by projekt bylo třeba dofinancovat. Zároveň tobě a Biskupství českobudějovickému děkuji za zázemí pro celý projekt a především předfinancování od letošního srpna, které nám s ohledem na rostoucí úrokové sazby ušetřilo nemalé prostředky. Věřím, že to naše farnost nezůstane dlužna. Projekt byl na základě ujištění odsouhlasen a mohla se uskutečnit výběrová řízení.
Již po jejich výsledku bylo zřejmé, že rozpočet se v čase změnil a nakonec jsme museli vypustit nejen vzácné cínové svícny (které jsme díky Bohu a úctě k památkám začali opravovat z prostředků MK ČR) a boční oltáře Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie. V létě 2020 jsme s trochou lítosti opustili farní život v tomto svatostánku a předali jej stavební firmě VIDOX. Restaurátoři začali rozebírat mobiliář určený k renovaci. Žasl jsem, jak se s každým kontrolním dnem situace v kostele měnila. Ano, nezastírám, že staveniště v kostele není úplně to pravé. Nebudu tajit, že ač se snažím být spíše velkorysý, jako vnímám velkorysost Boží vůči mně, každému člověku i všemu stvoření, při některých chvílích jsem se ne úplně snadno rovnal s tím, jak se v kostele – staveništi – chováme. Ale obdivoval jsem, s jakou intenzitou se firma Vidox a její zaměstnanci stavbě věnovali. Nejprve odstraňování poškozených částí, následně skvělá a trpělivá obnova a spolupráce s ohledem na požadavky NPÚ. Děkuji. Co je nepřehlédnutelné je obnova nástěnných maleb a kleneb, která se děla pod rukami Josefa Novotného a jeho týmu. Klobouk dolů! Oltáře a další části mobiliáře restauroval kolektiv pod vedením pana Blahouta. Velké díky! Vděčnost patří i firmám Renowood s.r.o. Brno a RE s.r.o. Praha, které opravili lavice v lodi, v presbytáři i na kůru. Generální opravu varhal realizoval Peter Nožina. Obrazy sochy a kříže renovovali firmy Pastiglia s.r.o. a Agentura Jan Zrzavý s.r.o.. Děkuji jim i paní Monice Zborníkové Vintrové, která restaurovala okna, Luďku Červenkovi za zřízení mříží, Petru Kozákovi za obnovu kovových liturgických předmětů, Janu Křížovi za renovaci kamenných prvků i Martinu Jiráskovi restaurování lustru umístěného dnes v sakristii.
Naše vděčnost patří i Atelieru Heritas, firmě GPL invest, Jiřímu Urbánkovi za jejich činnosti i architektu Martinu Veberovi za návrh expozice.
Celý průběh oprav zachytila svým umem a fotoaparátem paní Ivana Řandová. Děkuji, že nám fotografie poskytla i pro propagační materiály.
To vše by se nemohlo odehrát bez zdrojů financování. Veliké díky patří Evropské unii a jejímu programu IROP. Bez toho by se krása, kterou můžete srovnat s původním stavem v listáři u vstupu kostela, nikdy nemohla objevit. Práce byly rozděleny do dvou projektů. Celkový rozpočet činil téměř 57 mil. Kč rozdělených na jeden projekt ve výši 55, 25 mil. Kč a druhý za 1, 7 mil. Kč. Největší částky v nákladech se vztahují k restaurování mobiliáře (cca 16, 6 mil. Kč), restaurování nástěnných maleb (cca 12, 6 mil. Kč) a opravám stavebního charakteru (cca 12, 5 mil. Kč). Renovace varhan přišla cca na 2, 5 mil. Kč. Dotace EU prostřednictvím IROP činila 52, 48 mil. Kč a 1, 62 mil. Kč (celkem 54, 1 mil. Kč).
Pro farnost, která má příjmy pouze od dobrodinců, nebylo snadným úkolem sehnat potřebný obnos na spoluúčast (téměř 3 mil. Kč). Mezi náklady patří i úroky z úvěru, jelikož je třeba realizaci předfinancovat a úroky nejsou uznatelným nákladem. Jedná se o více než 0, 8 mil. Kč, tedy celkové výdaje se blíží 4 mil. Kč. Hledání podporovatelů bylo komplikováno nejprve tzv. covidovou situací, následně válečnou krizí a obavami z růstu cen a nákladů, ale zároveň inflací. Před zvyšujícími se úroky z úvěru zachránilo farnost Biskupství českobudějovické, které v závěru projektu převzalo břemeno předfinancování formou zápůjčky.
Nelehkou situaci pomohla řešit dobrota řady dárců. Částkou 1 mil. Kč přispělo Město Strakonice. Je to mimořádná částka, za kterou jsme vděčni. Kéž velkorysost nekončí touto opravou. Vždyť křesťané, johanité, církev a farní komunita zde nejen vystavěli svědky počátků města, ale dodnes ve farních aktivitách pokračují, modlí se za město a jeho okolí a vnášejí ducha milosrdenství a vzájemné lásky. Díky jak za dar města, tak za dary dalších fyzických a právnických osob v období oprav činily 1, 44 mil. Kč (z toho na účet veřejné sbírky částkou téměř 100 tis. Kč), v nedělních kostelních sbírkách s tímto účelem se vybralo 210 537 Kč. Částkou nad 50 tis. Kč přispěly Polesí Strakonice, Petr Havránek, iwis, Pivovar Strakonice 1649 a Auto Strakonice. Celkem se jedná o 2, 66 mil Kč. Nesmírně děkujeme vše, ať už přispěli jakkoli. Zbylou část budeme hledat v oslovování dalších dobrodinců. Přispět lze i nadále darem na účet farnosti třeba na základě předmětů, které si chcete odnést na památku. Naše činnost se odehrává především v práci s lidmi, ale péče o památky nás nejen zavazuje, ale i finančně zatěžuje a vyčerpává. Proto budeme vděčni za jakýkoliv dar jednorázový, či průběžný třeba trvalý příkazem. Bez příspěvků lidí církev nemůže žít.
Soužití a život farnosti však, Bohu díky, není o penězích. Ano, potřebujeme prostředky, ale obrovské množství práce děláme dobrovolnickou formou. Kdybych měl vyjmenovat vše, bychom tu nejméně tak dlouho, jako do teď. V dnešní době, kdy se platí za vše, jsem nesmírně vděčný za veškeré brigády a hodiny odpracované při vyklízení, stěhování, uklízení, výzdobu, grafiku atd. Nehledě k trpělivé a pravidelné službě při zajišťování bohoslužeb kostelníkům, varhaníkům, ministrantům, floristkám, ale i těm, kdo kostely uklízejí. I k tomu, aby kostel byl otevřený, potřebujeme dobrovolníky, kteří to zajistí. Náklady na podobné aktivity jsou pro farnosti nedosažitelné, o to více jsme vděční všem, kdo se zapojují nejen nyní ohledně kostela sv. Prokopa.
Velké díky všem, kdo se zapojují v tomto kostele, ale i vám, kdo zcela skrytě konáte milosrdenství – vždyť právě vám odplatí sám nebeský Otec (Mt 6, 4)!
Podobně proběhlo poděkování i při části pro širokou veřejnost. Na konci bohoslužby bylo zvýrazněno poděkování farníkům a dále Ing. Tomáši Smolkovi, Ing. Františku Mroskovi, Josefu Zábranskému a Josefu Michalíčkovi i Bc. Janě Kurkové. Na dálku Ing Marii Charouskové, která se léčí z nemoci.